- Výběr správné meziplodiny se odvíjí od struktury hlavních plodin v osevním postupu.
- Délka meziporostního období pro uplatnění letních a strniskových meziplodin z pohledu jejich zařazení v osevním postupu. Důležitá je délka vegetace a příprava před setím meziplodiny i následné plodiny.
- Meziplodinu je potřeba vybírat s ohledem na možné negativní důsledky jejího pěstování. Např.: v osevním plánu s převahou obilovin není vhodné zařazovat meziplodiny z čeledi lipnicovité (trávy) kvůli přenosu viróz.
- Dále je si potřeba uvědomit jaké mám od konkrétní meziplodiny požadavky. Mohu využít jejich specifických vlastností ve svůj prospěch na poli:
- Nematocidní meziplodiny jsou speciální odrůdy ředkve olejné, hořčice bílé, aksamitníku rozkladitého, ovsa hřebílkatého či čiroku dvoubarevného. Využití nalézají především u pěstitelů zeleniny, avšak svůj význam mají i v klasické polařině při pěstování cukrové řepy nebo brambor.
- Nezastupitelné místo mají meziplodiny v půdoochranných technologiích setí cukrovky do vymrzající meziplodiny, jako jsou svazenka vratičolistá a hořčice bílá
- Bobovité rostliny (luskoviny či jeteloviny a jejich směsi) jsou schopny poutat symbiotickou fixací vzdušný dusík a následně ho zpřístupnit následné plodině. Můžeme tak ušetřit na hnojivech.
- Z hlediska eliminace vyplavování dusíku je vhodné zařazování meziplodin po luskovinách a jetelovinách, následuje-li po nich následně až jařina.
- Rychle rostoucími meziplodinami můžeme vyřešit problém eroze zejména v meziporostním období a u plodiny s pomalým počátečním růstem.
- Významné je využití podsevových meziplodin v porostech kukuřice, které zajišťuje snížení erozního ohrožení půdy, potlačení plevelů a při vhodné volbě podsevu má indiferentní nebo pozitivní efekt na výnos.
- Zásadní využití meziplodin je v půdoochranných systémech pěstování kukuřice využívajících výsev do mulče vymrzající nebo nevymrzající meziplodiny.
- Potlačení plevelů a snížení aplikace herbicidů.
- Další důležitou schopností meziplodiny je biologická orba, kde hluboce kořenící druhy jako je ředkev olejná narušuje tlustým kulovitým kořenem zhutnělé půdy do hloubky 30 – 40 cm.
- Meziplodiny jsou využitelné také pro zlepšení struktury půdy, kde je velmi využívaná svazenka vratičolistá se svým bohatě větveným kořenovým systémem.
Zásady při přípravě směsí meziplodin a zásevech porostů
- Brát v úvahu HTS nejen kvůli poměru rostlin, ale i kvůli snadnějšímu setí (zamezit separaci).
- Brát v úvahu teplomilné druhy, které musí být v létě zasety včas (nesnesou mrazíky) a kombinovat je spolu. Mezi citlivé na chlad patří proso, bér, čirok, pohanka, krambe, mastňák, jednosečná forma jetele alexandrijského – kombinovat je spolu
- Do suchých podmínek kombinovat meziplodiny, které dokážou šetřit vláhou a sucho snesou (béry, čiroky, jetel alexandrijský jednosečný aj.
- Lze kombinovat druhy pro pozdější využití jako pícnina (oz. luskoviny, jetelotrávy, Landsberská směska, …)
- Správně volit meziplodiny jako přerušovače – fytosanitární hledisko (např. ne brukvovité v OP s nadmírou řepky)
- Zajistit rychlý zásev meziplodin po sklizni – zvláště na lehké půdě déšť způsobí rozplavení agregátů
- Kombinovat mělce, středně a hluboce kořenící druhy
- Mělce, ale kvalitně zpracovat půdu pro zásev (šetřit vodou)
- Nesít příliš brzy rychle stárnoucí (dřevnatící) druhy, nebo je včas mulčovat kvůli poměru C:N.
- Vybrat směs tak, aby stárnoucí porost k likvidaci nemusel čekat na konec termínu kdy musí být nedotčen (pokud nám nejde o opylovače).
- Přestárlé porosty = méně cukru a N-látek = obtížný rozklad
- Ideální je aplikovat před zásevem některých meziplodin dávku dusíku, aby ho měly dostatek k růstu a měly příznivější poměr C:N