-
produkce biomasy zajišťují pokryv půdy v meziporostním období
-
chrání půdu proti přehřátí
- podporují zadržování vody v půdě
- přerušovače osevních sledů
- zpestření struktury plodin v osevním postupu
- regulace plevelných společenstev a potlačování výdrolu předplodiny
- mohou mít fytosanitární či antinematodní účinek
- jsou refugiem pro predátory škodlivého hmyzu
- vliv na infiltrační a retenční kapacitu půdy
- stabilizace energetické bilance v zemědělství zvýšením využití slunečního záření
- podpory produktivního výparu a ochlazování krajiny
- narušují utužené vrstvy půdního profilu, čímž zmírňují nebo brzdí degradační procesy
- podporuje činnost půdního edafonu
- zlepšuje tvorbu drobtovité struktury půdy
- výrazně omezují erozi půdy jak vodní, tak i větrnou
- snížení rizika vyplavení nitrátů jejich odčerpáním z půdy a schopnost zadržení dusíku v biomase
- snižují znečištění podzemních vod a vodních zdrojů ionty dusíku
- doplnění a zpestření krmivové základny
- zvyšují biodiverzitu v krajině, poskytují potravu a úkryt pro hmyz, ptactvo i drobnou zvěř
- krajinotvorné funkce, podpora druhové pestrosti a potravních řetězců
Rostlinné druhy, které lze využívat jako meziplodiny, představují rozsáhlou skupinu druhů z různých čeledí. Jejich význam v současném systému hospodaření stále narůstá. Stále více převažují osevní postupy s převládajícími obilninami, současně ubývá živočišná výroba a s tím i možnost pěstovat zlepšující krmné plodiny, jako jsou trávy, jeteloviny, jetelotravní směsi, ale i krmné luskovino-obilní směsky, které jsou prospěšné pro půdu a její úrodnost. V současných osevních postupech proto často chybí zlepšující plodiny a přerušovače obilních sledů. Zároveň bobovité meziplodiny (luskoviny a jeteloviny) mají schopnost poutat vzdušný dusík a mohou částečně nahrazovat průmyslově vyráběná hnojiva. Meziplodiny mohou také snižovat potřebu POR, ať už herbicidů (regulují plevelná společenstva a potlačují výdrol předplodiny), insekticidů (podpora přirozených nepřátel škůdců, fytosanitární či antinematodní účinek), či fungicidů (přerušovače osevních sledů).
Negativní důsledky spojené s pěstováním meziplodin
Špatný výběr meziplodin může rovněž negativně ovlivnit následné plodiny. S problémy lze počítat v případech, kdy volba rostlinného druhu a odrůdy není v souladu s půdněklimatickými podmínkami stanoviště a technologickými postupy daného podniku.
Za možné negativní působení špatně zvolených meziplodin lze považovat:
-
podpora rozvoje chorob a škůdců kdy porost meziplodiny vytvoří tzv. zelený most nebo v případě nevhodně zvoleného druhu či směsi meziplodin ve vztahu k osevnímu postupu daného podniku (při špatném výběru mohou choroby a škůdci přežívat na meziplodině a následně infikovat či napadnout porost kulturní plodiny)
-
přesušení horní vrstvy půdy a celkové snížení zásoby vody v půdě porostem meziplodiny nebo intenzivním zpracováním půdy k meziplodině, které vede ke zvýšení energetických nároků na následné základní zpracování půdy ke kulturní plodině a omezení vláhových nároků následné plodiny
- výběrem nevhodné meziplodiny pro dané půdněklimatické podmínky či neadekvátním způsobem založení porostů meziplodin může vést ke zvýšení zaplevelení následných plodin vytrvalými plevely a nárůst potenciálu půdní zásoby semen při nevhodném zpracování půdy před založením meziplodin nebo v důsledku slabé konkurenční schopnosti porostů meziplodin
- zaplevelení následných plodin zaplevelujícími rostlinami meziplodin způsobené jejich regenerací po zapravení do půdy (např. meziplodiny ze skupiny trav) či vzešlými z osiva meziplodin, které z důvodu špatných vláhových podmínek pro klíčení v době založení meziplodiny nevzešlo
- negativní fytotoxický vliv meziproduktů rozkladu nadzemní a podzemní biomasy na následné plodiny při zapravení do hlubších vrstev půdy v souvislosti s průběhem dekompozice v anaerobních podmínkách nebo při jejich mělkém zapravení v důsledku vysoké koncentrace biomasy v horní vrstvě půdy
- ztráta organické hmoty v různém stupni rozkladu v procesu humifikace kvůli intenzivnímu zpracování půdy (aerace půdy) či zvýšenou aktivitou mikroorganizmů podpořenou zapravením čerstvé fytomasy do půdy
- při špatně provedeném zapravení biomasy meziplodin nebo při vysoké produkci biomasy meziplodin již ve stádiu odumírání rostlin může nastat problém s kvalitou předseťové přípravy půdy i samotným setím
- zhoršení kvality výsevu a vývoje porostů zakládaných do vymrzajících či nevymrzajících meziplodin mohou nastat při vysoké produkci biomasy meziplodin, jejíž odumírání bylo zpomaleno nevyhovujícími povětrnostními podmínkami v podzimním a zimním období, nebo vlivem na snížení teploty půdy a jejímu pomalému vysychání v době výsevu hlavní plodiny