Přejít na obsahovou část stránky

Za nejvýznamnější čeledi lze považovat brukvovité, lipnicovité (trávy) a bobovité (jeteloviny).
Jeteloviny obecně je skupina meziplodin s nejpomalejším počátečním růstem, nákladnějším osivem, ale se schopností poutat vzdušný dusík.

Z lipnicovitých se jako meziplodiny využívají pícní trávy i obiloviny. Předností je zpravidla rychlejší vývin a velmi intenzivní tvorba kořenového systému ve svrchní vrstvě půdy.

Brukvovité meziplodiny mají zpravidla rychlý vývin, nižší náklady na osivo, významně se podílejí na biologické sorpci dusíku a většina z nich dobře snáší i nižší teploty.

Hořčice bílá (Sinapis alba L.)

Hořčice bílá se v našich podmínkách uplatňuje jako hlavní strnisková meziplodina. Obohacuje půdu o organickou hmotu, zadržuje živiny, chrání před erozí. Odrůdy s antinematodním účinkem navíc působí proti háďátku řepnému a mají zesílený fumigační efekt. Lze ji vysévat ve směsi s pohankou obecnou, svazenkou vratičolistou, ředkví, luskovinami… Na klimatické a půdní podmínky není náročná.

Hrách rolní /peluška/ (Pisum sativum L. var. arvense)

Jarní forma

Peluška jarní se vyznačuje rychlým počátečním růstem, dlouhou lodyhou a bohatým olistěním. V osevních postupech s vysokým zastoupením obilnin nachází uplatnění na zelené hnojení. Na půdní podmínky není náročný, nevhodné jsou půdy velmi lehké, písčité, slévavé, zamokřené a kyselé. V osevním postupu se nejčastěji zařazuje po obilninách, sám je velmi dobrou předplodinou zejména pro obilniny a cukrovku, neboť symbiotickou fixací obohacuje půdu o dusík, zlepšuje půdní strukturu a působí fytosanitárně. V peluška jarní v závislosti na ranosti odrůdy kvete za 63–70 dnů od zasetí. Peluška jarní je též vhodná do jarních a letních luskovinoobilných (oves a pšenice jarní) směsek na zelené krmení nebo senáž. Lze ji pěstovat i s bobem, kukuřicí a slunečnicí nebo v čisté kultuře.

Ozimá forma

Ozimá forma pelušky je vhodná do ozimých meziplodinových směsí s výsevem v říjnu až listopadu, kde se následně dá využít k jarní sklizni na siláž. Další využití je v luskovinoobilných směsích na zelené krmení nebo senáž i pro pěstování v čisté kultuře.

Jetel alexandrijský

Jednoletý rychle rostoucí jetel, který má vícesečnou nebo jednosečnou formu. Vynikající komponenta časně setých meziplodinových směsí.

Jetel inkarnát /nachový/ (Trifolium incarnatum L.)

Jednoletá přezimující jetelovina setá jako krmná meziplodina buď v čisté kultuře, nebo například ve směsi s jílkem mnohokvětým a ozimou vikví jako tzv. Landsberská směska. Za účelem sklizně píce se sklízí se před květem (polovina dubna – začátek května), do další sklizně tato jetelovina již neobrůstá. Při jarním výsevu jsou rostliny nízké, málo olistěné a brzy kvetou. Tato jetelovina nesnáší holomrazy a dlouho ležící sněhovou pokrývku. Pod sněhovou pokrývkou trpí plísní sněžnou. Preferuje lehčí půdy.

Jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum Lam.

Volně trsnatá tráva jarního charakteru s rychlým počátečním vývojem a růstem, ale nízkou vytrvalostí (2–3 roky). Je náročný na teplo, vláhu a přístupné živiny. Velmi dobře reaguje na hnojení dusíkem. Rostliny nesnáší zamokřené a silně kyselé půdy, jsou citlivé na holomrazy. Pod sněhovou pokrývkou trpí plísní sněžnou. Jílek mnohokvětý se vyznačuje vysokou konkurenční schopností, na jaře rychle obrůstá. Jeho uplatnění je především v teplejších oblastech pro pícní účely v jetelotravních směskách. Využívá se jako podsevová nebo ozimá meziplodina, například ve směsi s jetelem inkarnátem a vikví ozimou jako tzv. Landsberská směska.

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.)

Jednoletá, jednosečná a teplomilná pícní tráva z čeledi lipnicovitých, vhodná k pěstování v monokultuře nebo ve směskách s jinými jednoletými pícninami. Má velmi rychlý růst, vytváří vzpřímené a bohatě olistěné trsy. Jde o plodinu nenáročnou z hlediska požadavků na půdu a na živiny, snáší sucho. Hlavní význam má jako meziplodina pěstovaná na píci, dále jako komponent jednoletých jetelotravních směsek a jako meziplodina na zelené hnojení, popř. jako vymrzající meziplodina zabraňující erozi půdy. Používá se ke krmným účelům v čerstvém stavu, dá se dobře senážovat i sušit.

Lnička setá (Camelina sativa (L.) Crantz)

Jednoletá plodina z čeledi brukvovitých s krátkou vegetační dobou, pěstovaná především jako meziplodina. Lnička setá je rostlina dlouhého dne, jenž se vyznačuje rychlým vývojem a růstem. Lnička vytváří vřetenovitý kůlový kořen s velkým počtem kořenů postranních, které jsou mělce rozloženy v ornici. Jedná se o skromnou plodinu. Hodí se téměř pro všechny stanoviště, vyjma těžkých, zamokřených a kyselých půd. Kromě počáteční potřeby vláhy pro vzcházení je velmi odolná vůči suchu a dobře snáší i nízké teploty v počátečních růstových fázích. Konkurenční schopnost této plodiny je nízká, nehodí se proto na zaplevelená stanoviště.

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench.)

Jednoletý druh z čeledi rdesnovitých, který je hojně využíván jako strnisková meziplodina. Pohanka obecná je teplomilná rostlina citlivá na nízkou teplotu zejména v raných fázích růstu a nedostatek srážek. Lze ji pěstovat i na méně úrodných půdách. Má dobrou předplodinovou hodnotu pro obilniny. Svými kořenovými výměšky dokáže uvolňovat živiny z méně přístupných forem, má ozdravný efekt.

Podle způsobu využití se zařazuje mezi pseudocereálie, pěstuje se pro nažky.

Ředkev olejná (Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers.)

Ředkev olejná se využívá zejména jako letní či strnisková meziplodina. Kromě pícního využití má význam pro pěstování na zelené hnojení. Významný je její fytosanitární účinek proti háďátku řepnému. Čehož hojně využívají pěstitelé cukrové řepy, brambor a další zeleniny. Mají i fumigační efekt. Silné a hluboko sahající kořeny ředkví provrtají utužené vrstvy půdy a umožní průsak vody do hlubších vrstev. Ředkev olejná se vyznačuje krátkou vegetační dobou a dobrou odolností proti mrazu.

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.)

Jednoletá rostlina z čeledi stružkovcovitých, vhodná jako strnisková či vymrzající meziplodina. Vyznačuje se rychlým růstem velké množství hmoty a krátkou vegetační dobou. Velmi dobře snáší sucho i mráz, a proto je možné ji vysévat také jako strniskovou meziplodinu v sušších oblastech s lehčími půdami. Na půdu a osevní postup nemá významné požadavky. Kvést začíná během 6–7 týdnů od setí. Svazenka vratičolistá má vysokou předplodinovou hodnotu, netrpí chorobami ani škůdci, nezapleveluje následnou plodinu, avšak sama velmi dobře plevele potlačuje. Porost dosahuje výšky 0,2–0,7 m. Rostliny vytváří bohatý kořenový systém a hustý vegetační pokryv, který účinně chrání půdu před větrnou i vodní erozí. Má vynikající vliv na strukturu půdy, i fytosanitární účinek. Velmi dobré protierozní účinky v zimním a časně jarním období vykazují vymrzlé porosty z letních výsevů.

Světlice barvířská /saflor/ (Carthamus tinctorius L.)

Světlice barvířská je jednoletý druh z čeledi hvězdnicovitých s širokým spektrem využití. Jedná se o typickou plodinu stepních a polostepních oblastí, pro odolnost vůči suchu je využitelná jako meziplodina pro pěstování na píci i na zelené hnojení prakticky ve všech výrobních oblastech. Na zelené hnojení jsou vhodné směsi se svazenkou vratičolistou, komonicí bílou, tolicí dětelovou aj. Má velmi dobré fytosanitární účinky. Přes zimu vymrzá.

Žito seté (Secale cereale L.)

Žito seté ozimé se pěstuje jako ozimá meziplodina. Je vhodné pro časné krmení zelenou pící, Optimální období výsevu je do konce září. Na půdní i klimatické podmínky je žito nenáročné, snáší chladné počasí a je odolné proti vymrzání. Nejvhodnější jsou půdy lehčí, hlinitopísčité, s dostatečnou vláhovou jistotou, ale snáší i kyselé půdy. Termín sklizně pro zelené krmení je nejčastěji do poloviny května, tj. 210 až 230 dnů od výsevu. Sklizeň začínáme, vzhledem k prudkému poklesu kvality píce a stravitelnosti, velmi brzy (rané seče – při výšce porostu 50 cm). Sklizeň je nutné ukončit do fáze počátku metání, kdy se začínají objevovat osiny. V této fázi je nejvyšší koncentrace energie.

Žito trsnaté /lesní/ (Secale cereale L. var. multicaule Metzg. ex. Alef.)

Trsnaté žito se vyznačuje delší vegetační dobou, bohatým kořenovým systémem, značným odnožováním, značným olistěním a drobnějším zrnem. Jedná se o velmi skromný druh, rostoucí dobře i v půdně a klimaticky nepříznivých podmínkách. Přestože je žito trsnaté plodinou podhorských a horských oblastí, lze tento druh pěstovat i v nižších nadmořských výškách. Možnosti využití žita trsnatého, které je známé pod názvy svatojánské žito, lesní žito jsou široké. Jarní výsevy lze pěstovat v čisté kultuře nebo ve směskách s jednoletými jetelovinami na píci. Dále je vhodné především pro letní výsevy jako meziplodina na zelené hnojení, případně při pozdních letních výsevech jako protierozní plodina. Osvědčilo se i jako krycí plodina při zakládání jetelotravních směsek pro lesní zvěř. Regenerační schopnost druhu je velmi dobrá – porosty na podzim přepasené ovcemi mohou být v následujícím roce sklizeny na semeno.

Čirok dvoubarevný (Sorghum bicolor)

Teplomilná, suchu odolná plodina s rychlým počátečním růstem a zapojením porostu. Čiroky mají široké využití jako časně setá meziplodina s fumigačním a antinematodním efektem (využití v zelinářských OP, při množení česnekové sadby, v OP s cukrovou řepou a raně bramborářských produkčních oblastech, aj.). Čiroky uvolňují ze zaoraných zbytků kyanovodík, který v půdě ničí populace škodlivých háďátek a dokonce i některých dalších škodlivých organismů včetně hub (Pythium, Verticilium, Rhizoctonia). Čiroky jsou též využívány k produkci biomasy (siláž – bioplyn, senáž – skot, pícnina pro polygastry) a potravinářskému využití na výrobu bezlepkové mouky z loupaného zrna.

Bér italský (Setaria Italica)

Vynikající meziplodina v suchém letním období, mají rovněž fumigační efekt. Rychle se vyvíjí a mají krátkou vegetační dobu. Ta končí s déle trvajícími nízkými teplotami, nebo s prvními mrazy.

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací.

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Více informací.